Měkké palivové dřevo: proč hoří rychle a k čemu je to dobré

Autor: Ing. Petr Kučava

Dřevo je dřevo, řekl by někdo, kdo ještě nikdy nezkoušel zatopit smrkem a pak bukem. Rozdíl je znát hned: jedno se rozhoří za pár minut a za hodinu je z něj žhavý popel, druhé se rozhoří pomaleji a drží teplo půl večera. Nejde o horší a lepší dřevo, ale o dvě různé role. Palivové dřevo měkké se v topení uplatní tam, kde se hodí rychlost, a naopak ztrácí tam, kde se hodí vytrvalost.

Proč hoří rychle

Smrk, borovice nebo modřín jsou lehčí než buk nebo habr. Stejný objem měkkého dřeva obsahuje méně dřevní hmoty, a tedy méně energie. Orientačně jde o čtvrtinu až třetinu méně tepla na stejný objem polen. Na kilogram dřeva je výhřevnost obou skupin srovnatelná, ale kilogramů v jednom přiloženém polínku je u měkkého dřeva méně. Proto vyhoří rychleji.

K tomu se přidává pryskyřice, kterou jehličnany obsahují. Dodává plamenu živost a usnadňuje zapálení, ale současně způsobuje praskání a jiskření. Rychlý náběh a rychlé vyhoření jsou dvě strany téže vlastnosti.

Tři role, ve kterých dává smysl

První je roztápění. Tenčí, snadno vzplanutelná polínka z měkkého dřeva rozhoří kamna nebo kotel dřív, než se začne zahřívat tvrdé palivo. Poté se přikládá palivo, které drží.

Druhá je přechodné období. V říjnu nebo v dubnu, kdy se potřebuje jen rychle vytopit chladnou místnost, není důvod spalovat těžké a drahé tvrdé dřevo. Měkké stačí a dům se prohřeje rychleji.

Třetí je občasné topení. U chaty nebo víkendového domu, kde se topí večer a ráno, obvykle nezáleží na tom, aby žár vydržel celou noc. Právě v takových provozech bývá palivové dřevo měkké praktickým a levnějším řešením.

Často se používá i v kombinaci: měkké na start, tvrdé jako hlavní palivo.

Kde narazí

U celodenního vytápění se nevýhody rychle projeví. Dřevo vyhoří dřív, přikládá se častěji a teplota v místnosti kolísá víc. Obsluha je náročnější než u tvrdého dřeva nebo uhlí.

U otevřených krbů je třeba počítat s jiskrami. Praskání a odlétávající žhavé třísky u zavřených kamen nevadí, ale u otevřeného ohniště je dobré mít před krbem ochranu a hlídat okolí.

Pryskyřice může při nízkých teplotách spalin ukládat v komíně saze a dehtové usazeniny, zejména pokud se topí vlhkým dřevem nebo při „přiškrceném“ hoření. Praktickým důsledkem je pravidelné čištění komína a topení tak, aby spaliny nebyly příliš studené.

Vlhkost rozhoduje víc než druh dřeva

Mnohem větší rozdíl než mezi smrkem a bukem je mezi suchým a vlhkým dřevem. Vlhké dřevo se hůř zapaluje, kouří, hoří neúplně a část energie odpaří na vodní páru místo toho, aby ji předalo místnosti. Suché hoří čistěji, s menším množstvím sazí.

Při nákupu proto sledujte údaj o vlhkosti, který se u nabídek často liší: některé dřevo je prodávané jako sušené, jiné jako nesušené nebo čerstvé. Pro topení se obecně doporučuje dřevo s vlhkostí kolem dvaceti procent a méně. Pokud kupujete čerstvé dřevo, je dobré ho nechat vyschnout, a to u měkkého dřeva zpravidla alespoň jednu sezónu pod střechou. Vlhkost se dá změřit jednoduchým vlhkoměrem.

Metry, které se nesčítají

Při porovnávání nabídek se snadno spleteme na jednotkách. Označení „1,6 m³“ u dřeva v balení PackFix obvykle znamená 1,6 prostorového metru sypaného (prms). To odpovídá zhruba jednomu prostorovému metru rovnanému (prm). Pokud tedy porovnáváte cenu s dřevem prodávaným v metrech rovnaných, musíte jednotky převést, jinak se zdá, že je nabídka výhodnější nebo dražší, než ve skutečnosti je.

U balení se hodí zjistit i hmotnost, protože palivové dřevo měkké je lehčí než tvrdé. Stejný objem tedy váží méně a obsahuje méně energie. Správné srovnání cen proto bere v úvahu objem, vlhkost a druh dřeva.

Jak s ním topit v praxi

• zapalujte shora: velká polena dospod, malá nahoru a podpal na vrchu, takže hoří čistěji a méně kouří,
• přikládejte menší dávky, ale častěji, než byste přikládali tvrdé dřevo,
• nepřiškrcujte přívod vzduchu, protože při nedostatku kyslíku vzniká víc sazí a dehtu,
• kombinujte s palivem s delší výdrží, pokud potřebujete teplo na celý den,
• dřevo skladujte pod střechou, mimo zem a mimo zeď, aby kolem něj proudil vzduch.

Praktické je i balení na paletě v prodyšné síťovině, protože dřevo v něm lépe schne a je jednoduché skladovat. Když ho necháte na paletě pod přístřeškem, bude vždy po ruce a nebude nasávat vlhkost ze země.

Na závěr

Měkké dřevo není palivem druhé kategorie, ale nástrojem pro určitou práci. Dává smysl na rozdělání, na přechodná období a na občasné topení, a naopak se nehodí jako jediné palivo na celodenní vytápění. Kdo hlídá vlhkost, počítá správně jednotky a zná jeho rychlou povahu, vyhne se kouři, sazím i přeplatku.